Jeruzalémská synagoga
Jubilejní synagoga císaře Františka Josefa I. byla vystavena jako náhrada za zbořené synagogy po asanaci pražského ghetta. Jedná se o nejmladší a zároveň největší synagogu pražské židovské obce. Stavba je zajímavou směsí secese a maurského slohu.
První projekt synagogy v novorománském slohu od stavitele Aloise Richtera vznikl roku 1899, druhý projekt v novogotickém slohu od stavitele Josefa Linharta v roce 1901. Třetí projekt vypracoval roku 1903 známý vídeňský architekt Wilhelm Stiassny. Ten byl následujícího roku schválen a v letech 1905–06 byla stavba na náklady spolku zbudována stavitelem Aloisem Richterem. K jedné z nejkurióznejších překážek ve výstavbě synagogy patřila i námitka vznesená nedalekým sborem kostela sv. Jindřicha, že "zpěv ze synagogy bude rušit o nedělích křesťanské věřící". Na svátek Simchat Tora byla nová synagoga 16. září 1906 zasvěcena. Synagoga byla pojmenovaná Jubilejní na památku 50. výrocí vlády Františka Josefa I.
Průčelí zdobí maurské oblouky, rozeta, překrásné ibersky červené a bílé pruhy kamene a spousta barev, jimiž synagoga září na celou Jeruzalémskou ulici. Interiér je různorodou směsicí maurských prvků s detailní secesní výmalbou. Barevné dekorace chrámové lodi, nástěnnou malbu a štuky zajištovala firma F. Fröhlicha. Synagoga má 850 míst k sezení a oddělený balkón pro ženy. S výjimkou období protektorátu, kdy synagoga sloužila jako skladiště, se zde stále konají bohoslužby. Po první větší rekonstrukci v 90. letech byly pod nánosy omítky a vrstvou staré malby na cca pětadvaceti čtverečních metrech objeveny bohatě malované ornamenty ve stylu vídeňské secese, jaké nemá žádná jiná synagoga ve světě. V roce 2003 byl prováděn průzkum nástěnných maleb a pod jednou z mramorových desek byl nalezen ukrytý pergamenový svitek, který zde ležel nedotčen téměř celé století. Na tomto svitku je vylíčená historie stavby, údaje o stavitelích a řemeslnících, kteří se na stavbě synagogy podíleli...atp. Největším klenotem jsou opravené původní varhany, původně je poháněl elektromotor podle návrhu Františka Křižíka.
Stálá expozice v synagoze nazvaná "Židovská obec v Praze od roku 1945 po dnešek" představuje dosud neznámou poválečnou historii Židovské obce v Praze a za pomoci unikátních fotografií, dokumentů a dokumentárních filmů zachycuje klíčové okamžiky její existence od konce druhé světové války až do současnosti. Synagoga je přístupná denně, bohoslužby se zde konají v pátek a sobotu. Vstupenky lze zakoupit ve vstupu do Jeruzalémské synagogy.
Průčelí zdobí maurské oblouky, rozeta, překrásné ibersky červené a bílé pruhy kamene a spousta barev, jimiž synagoga září na celou Jeruzalémskou ulici. Interiér je různorodou směsicí maurských prvků s detailní secesní výmalbou. Barevné dekorace chrámové lodi, nástěnnou malbu a štuky zajištovala firma F. Fröhlicha. Synagoga má 850 míst k sezení a oddělený balkón pro ženy. S výjimkou období protektorátu, kdy synagoga sloužila jako skladiště, se zde stále konají bohoslužby. Po první větší rekonstrukci v 90. letech byly pod nánosy omítky a vrstvou staré malby na cca pětadvaceti čtverečních metrech objeveny bohatě malované ornamenty ve stylu vídeňské secese, jaké nemá žádná jiná synagoga ve světě. V roce 2003 byl prováděn průzkum nástěnných maleb a pod jednou z mramorových desek byl nalezen ukrytý pergamenový svitek, který zde ležel nedotčen téměř celé století. Na tomto svitku je vylíčená historie stavby, údaje o stavitelích a řemeslnících, kteří se na stavbě synagogy podíleli...atp. Největším klenotem jsou opravené původní varhany, původně je poháněl elektromotor podle návrhu Františka Křižíka.
Stálá expozice v synagoze nazvaná "Židovská obec v Praze od roku 1945 po dnešek" představuje dosud neznámou poválečnou historii Židovské obce v Praze a za pomoci unikátních fotografií, dokumentů a dokumentárních filmů zachycuje klíčové okamžiky její existence od konce druhé světové války až do současnosti. Synagoga je přístupná denně, bohoslužby se zde konají v pátek a sobotu. Vstupenky lze zakoupit ve vstupu do Jeruzalémské synagogy.
Eliška